Reakce na knihu Koně za plotem

Obdržela jsem několik desítek reakcí na mou druhou knihu Koně za plotem. Tenhle dopis je z nich nejzajímavější:

Dobré odpoledne,

Koně za plotem - přiznám se, knihu jsem  objednal na slepo,  jen na základě inzerátu v časopise a  vlastního „mluvícího“  názvu. Váš vztah ke koním dával tušit, že se bude odehrávat právě v tomto prostředí a mohla by být milým  drobným dárkem  pro „koňáka“.  Zběžně jsem o  jednom svátečním odpoledni  knihu prolistoval bez  ambicí ji  číst,  na chvíli si s ní sedl a … skončil po půlnoci s posledními řádky.

Čím mne nejvíce zaujala  je její  obecná uvěřitelnost.   To, o čem píšete se v menší či větší míře odehrává kolem každého z nás. Vámi vykreslená schémata chování a jednání „hrdinů“ jakoby šla napříč společností nezávisle na tom v jakém prostředí se pohybujeme.  Závist a malost daná schopností vidět nejdále po práh vlastních dveří či zahrady. Omezený rozhled v důsledku  uzavřenosti ve vlastním mikrosvětě ( rodina,  sousedé, ulice,  hospodská společnost,…)  vedoucí  k nekončícím diskusím  o naprosto marginálních záležitostech, utvrzování se o vlastních jediných pravdách a odmítání odlišností v názorech či chování.  Sebestřednost ústící ve vyžadování,  aby okolí se přizpůsobilo mým představám o jakékoliv záležitosti a  vedoucí v hysterické vymáhání pravidel, jež já považuji za jediná správná při současné ignoraci pravidel, která mi nevyhovují.

Také popis jisté bezzubosti úřadů, které život svazují přemírou norem a předpisů, ale nejsou v osobách některých svých úředníků v důsledku jejich strachu či zaujatosti schopny se postavit čelem parazitům,  je výmluvný.   Z poměrně detailního, ale věcně a přehledně shrnutého popisu boje s úřady si dovolím dovodit, že novela je - alespoň z části- autobiografická. Pokud je tomu tak, držím vám palce v nelehkém boji s hloupostí a nenávistí, jenž nelze zcela vyhrát. Pokud  tedy nehodíte vlastní zásady a morálku za hlavu a nepoužijete stejný či větší kalibr.

Tématika koní nebyla nosným tématem. Naopak velmi dobře pomohla zasadit děj  do zajímavého a uchopitelného  prostředí,  vykreslit gradující konflikty a  soustředit se na hlavní téma komplikovanosti soužití se sousedy. Při rozsahu knihy sice moc prostoru není, ale možná by bylo  přínosem,  více si pohrát s charaktery postav, které jsou buď jednoznačně  pozitivní nebo negativní. Přiznám se, pointa nebyla až velkým překvapením.  Tak nějak jsem očekával,  že by kniha mohla dopadnout. Ale opět se vracím k  domněnce, že vychází z Vaší osobní znalosti podkladu příběhu a držení se reality každodenního života bez zbytečných příkras či naopak tragédií.

Nestavím se do role kritika Vaší práce, jen chci vyjádřit poděkování za příjemné počtení  a osobní dojmy z knihy.

Dovolte mi popřát vše nejlepší v roce 2012 i letech dalších a co nejméně  Šlechtovýc&  spol.

S pozdravem

Petr Strnad

P.S.: Necháváte si otevřený konec. Budou snad pokračovat další bitvy H. Šlechtové ?


Všem kdo napsali, moc děkuji. Jsem potěšena zájmem o mé knihy.
A co Vy? jaké máte zkušenosti s mezilidskými vztahy?
Napište mi.

Romana Beránková | 17.01.2012

Jitka Koukalová | 08.08.2012 22:46:49 | odpovědět

Knihu zamýšlím objednat.... ale pokud chcete psát další příběhy ze života, dám vám námět... jsem matka pěstounka a veškeré trápení s úředníky jsou děs, bylo by to na román (v čase od r. 2001 dosud) Psala jsem na studiích poezii i sem tam prozu, ale nyní nemám sil, co neustále píši elaboráty "našim" úředníkům.
Můžeme se vidět i u nás, zvu vás na naše děti a zvířátka www.slepice-vejce.webnode.cz
Zdravím
Jitka Koukalová a spol