Reakce na moje knížky

Nějak mi nedá, abych tady na blogu neuveřejnila několik reakcí z mailů, kterých mi v poslední době chodí stále víc. Vybrala jsem jen ty více citově zabarvené, protože právě ty mně udělaly největší radost. Vždyť co si víc spisovatel může přát, než nechat ve čtenáři silné zážitky... Tak tady jsou:

Vážená paní

koupil jsem jsi Vaši knihu Jářku, vole,Texas v sobotu  v cca 12,00 , začal jsem jí číst už na výstavišti  v Lysé nad Labem . Dočetl jsem ji cca v 23.30 , prostě mi nedalo toho nechat a nepřestat. Krásné vyprávění o něčem o čem jenom sním. Děkuji I. R.

Vážená paní Beranková, díky za knihu Koně za plotem. Už ji mám skoro přečtenou a téma je mi důvěrně známé. Máme to zleva, zprava i naproti. Člověk jen žasne, co úřední šiml dovede udělat se závistí a blbostí sousedů. Prostě neřešitelný problém, na který doplatí nevinní lidé nejen nervama, ale i finančně. Protože patřím ke starším ročníkům, žasnu, že svět se nemění  a vše se dokola opakuje. Byli jsme 5 let v Mongolsku a provázelo nás staré mongolské přísloví: Potkáš-li se s lidskou pitomostí, vzpomeň si na mongolskou step. Je větší. Bohužel, u nás to nefunguje.

Knihu Koně za plotem zamýšlím objednat.... ale pokud chcete psát další příběhy ze života, dám vám námět... jsem matka pěstounka a veškeré trápení s úředníky jsou děs, bylo by to na román (v čase od r. 2001 dosud) Psala jsem na studiích poezii i sem tam prózu, ale nyní nemám sil, co neustále píši elaboráty "našim" úředníkům.
J. K. a spol

Vážená paní Beránková, nechci Vás nijak obtěžovat svým mailem, ale jen poděkovat za skvělou knihu Koně za plotem. Nedávno jsem si půjčila v knihovně nenápadnou zelenou knihu, kterou jsem nyní za 2,5 dne přečetla, a při čtení  se o mě střídavě pokoušel infarkt a střídavě jsem se usmívala. Zabývám se stavebním právem a také mezilidskými vztahy a dnes již vím, že u soudu nevítězí pravda, ale agresivnější právník. Bohužel. Děj vaší knihy snad ani nemůže být fabulace, to by snad nikdo nevymyslel, to je prostě život. Skutečně jsem už dlouho neměla při čtení knihy tak silné pocity a nemusela knihu schválně odkládat, aby mne snad skutečně netrefilo. Je smutné, že někteří lidé si neumí najít v životě něco hezkého a jedinou jejich radostí je prudit ostatní. Tak ještě jednou děkuji za silný emotivní zážitek, přeji mnoho dalších dobrých nápadů, knih a hlavně dobré sousedské vztahy. Pěkný den E. H.

Pozdrav z jižních Čech. Paní Beránková, dočetla jsem Vaši knihu a musím Vám ji pochválit. Sice jsem stále doufala v ,,happy end" - usmíření, pochopení a přátelství - moje chyba. V životě to tak nechodí, máte pravdu. Jímá mne hrůza z toho, že příběh je inspirován skutečnou událostí. Chudáci, s takovými sousedy potřebují hodně pevné nervy, hromady optimismu a nekonečně nadhledu...

Nejsem velký čtenář a ne všechny knihy mě zaujmou natolik, že je dokáži přečíst během krátké doby. V případě Vaší knihy "Koně za plotem" tomu ale bylo jinak. Kniha mě zaujala hned od prvních řádků a moc se mi líbila. Chtěl bych Vám proto vyjádřit poděkování a popřát Vám mnoho štěstí a spoustu dobrých nápadů do Vaší další tvůrčí činnosti.

Z jižních Čech jsme s manželem jeli na výstavu v Lysé  s baťůžkem, v kterém byla uložena Vaše první kniha Jářku, vole, Texas! a čekala na své „okrášlení“ Vaším podpisem. Samozřejmě jsem Váš stánek hledala i s úmyslem zakoupit druhou „texaskou“ knihu. Stalo se tak a slíbila jsem, že Vám napíši, jak se líbila. Tož tak činím. Moc!!! Jinak se to nedá vyjádřit. Začala jsem se nevázaně řehtat, hned při jejím otevření a dcera si myslela, že jsem se zbláznila. Když jsem jí však přečetla první stránku, nedivila se a prohlásila, že ta knížka bude asi hustá. A byla, tedy je! Člověk se nejen pobaví, ale nahlédne i do kousku země, kam se většina z nás nedostane a jen o tom sní, do mentality tamních lidí v kontrastu s mentalitou naší. Vůbec jsem však neočekávala, že zde najdu i poučení, výuku. Dnes jsem knihu dočetla a budu jí muset přečíst ještě jednou, ale už s tužkou a lepítky v ruce. Prostě si udělám záložky u chytrých a jednoduchých cvičeníček s koníky, kterých není nikdy dost. Super! Pak budu dělat „chytrou“ na květnovém týdenním kurzu s Baruškou…, kam jedeme s manželem a našimi dvěma kuličkami haflingy. Neubránila jsem se a pár epizodek (nakupovací amok apod.) jsem přečetla manželovi, který dospěl k názoru, že si knihu musí rozhodně přečíst.  I. Š.

Paní Romano, právě jsem dočetla knihu KONĚ ZA PLOTEM vypůjčenou v místní knihovně. Čekaje pohodové čtení jako JÁŘKU, VOLE,  TEXAS, jsem ponechala nádobí svému osudu ve dřezu. TO, co se odehrávalo v té knize jsem nejen nečekala, ale nad tím, že v dnešní době se mohou dít takovéto věci, jsem opravdu žasla!!!!!!! Držím palce oněm majitelům ranče, ale hlavně aby ve zdraví přežili,ano PŘEŽILI!!!!! Zároveň Vám,paní Beránková,  držím palce při psaní dalších knih. Od června do prosince minulého roku jsem čekala na vypůjčení vaší knihy. A to určitě díky tomu, že jsem vyhrožovala, že do knihovny přestanu chodit.  JINAK bych čekala dodnes. Protože již nechci čekat na vaše knihy tak dlouho, raději jsem si zbylé objednala. Nenechte se odradit, i když vím, jak to musí být těžké a pište dál. Vaše knihy, zvláště ta poslední, by se měly stát povinnou četbou pro dospělé! Zároveň si přeji, aby Vaše knihy měly větší propagaci, neboť nemá každý přístup na internet. Musím přiznat, že mi bylo smutno z té nechutné kauzy udávání! Opravdu žijeme v 21.století?  S pozdravem HANKA  B.

Romana Beránková | 09.01.2014